V pátek 7. 3. 2025 jsme absolvovaly let z letiště Leoše Janáčka v Ostravě do Varšavy a odtud jsme cestovaly automobilem ještě dvě hodiny po dálnici do Bialystoku, kde jsme se večer ubytovaly.

Sobota byla vyhrazena poznávání města Bialystok. Toto město, leží na východě Polska asi 50 km od hranic s Běloruskem. Je to hlavní a největší město Podleského vojvodství. Ve městě žije téměř 300 000 obyvatel. Je to univerzitní město a zároveň administrační, hospodářské, vědecké a kulturní centrum regionu. Za krásného jarního počasí jsme prohlídku města začaly u pomníku zdejšího rodáka Ludvíka Lazara Zamenhofa, který je známý tím, že vytvořil esperanto – mezinárodní pomocný jazyk s jednoduchými pravidly. Navštívily jsme Baziliku Nanebevzetí Panny Marie, Kostel sv. Rocha i pravoslavný Kostel sv. Mikuláše. Prošly jsme se také krásnně upravenými zahradami, které obklopují Palác Branických. Den v Bialystoku jsme zakončily večeří v klasické polské restauraci, kde jsme ochutnaly tradiční bigos, kartacze, kaszanku a babku.

I neděle patřila poznávání okolí Bialystoku. V městečku Supraśl jsme obdivovaly ikony ve zdejším muzeu i místní pravoslavný klášter a kostel. V nedaleké Kopnej Górze jsme si prohlédly zubry v místní oboře. A navštívily jsme také tatarskou vesnici a mešitu v Kruszynianech. Večeře v tento den byla v tatarské restauraci, kde jsme si pochutnaly na výborné kořeněné kávě a seznámily jsme se s jídly czymas, plow, azu a baklawa.

V pondělí jsme hned ráno odjely z místa ubytování do školy ve Wasilkově. Je to soukromá dvojjazyčná škola. Žáci mají navýšené počty hodin anglického jazyka v jednotlivých ročnících, a i v naukových předmětech si děti rozšiřují slovní zásobu v angličtině. Škola v nových prostorách funguje 3 roky. Líbily se nám kmenové třídy i odborné učebny AJ, informatiky, nová tělocvična a školní hřiště. Po úvodní prohlídce školy jsme se zúčastnily slavnostního shromáždění v tělocvičně, kde jsme se přivítaly s pedagogickým sborem i žáky školy. Na úvod jsme si vyslechly hymnu školy, kterou zpívali všichni žáci i učitelé. Zajímavostí je, že v této škole děti nosí školní uniformy s logem školy. Jako první jsme navštívily 2. třídu, kde jsme sledovaly hodinu prvouky na téma Jak rosteme. Žáci pracovali samostatně i ve skupinách a hodinu doplnilo i krátké video k tématu. Další hodinu jsme strávily v 1.třídě, kde se děti učily číst originální metodou, kterou vymyslela a zavedla do praxe sama paní učitelka. Jde o to, že děti jednotlivé polské slabiky zpívají na jednoduchý popěvek a tím si je lépe pamatují. Paní učitelka vymyslela i pomůcky k výuce – tabulky se slabikami, kostky, se kterými děti manipulují i originální šablonu vláčku, do jehož vagonků děti ukládají kostky se slabikami a skládají krátká slova. Paní učitelka se nám pochlubila i tím, že její metodou se učí děti číst už i na několika dalších školách v Polsku. Stejnou metodu používá i při výuce polštiny u dospělých cizinců a má výborné výsledky. Hodinu zeměpisu na téma jižní Evropa jsme navštívily v 6. třídě. Tam jsme viděly, jak v jedné hodině spolupracují učitelka zeměpisu a učitel angličtiny. Odpoledne jsme poznávaly město Wasilkov. Navštívily jsme rodný dům A.Bućka, místního rodáka, po kterém byla škola pojmenována. Podívaly jsme se do místního pravoslavného kostela, prošly jsme se po hřbitově, který je kulturní památkou díky sochám, které jej zdobí a zastavily jsme se i na poutním místě Świeta Woda kde je i studánka se zázračnou vodou.

V úterý nás čekala hodina polského jazyka v 1.? třídě. Zaujal nás Magický koberec, jež se promítá z dataprojektoru přímo na podlahu a reaguje na pohyb dětí a ty mohou zábavnou formou procvičovat probíranou látku, a přitom zapojují celé své tělo. Další hodinou byla matematika v 8.třídě a hodina ruského jazyka v 3. třídě. Odpoledne jsme byly pozvány do školní družiny, kde měly děti pravidelný kroužek vaření a kde jsme se aktivně zapojily do přípravy dezertu Jablka v županu. Silný zážitek v nás tento den zanechala návštěva Muzea památky Sibiře, které přibližuje osudy Poláků přesídlených do Sovětského svazu začátkem druhé světové války a věnuje se i gulagům, kam byli lidé posílání za trest. Muzeum vzniklo v místě zbrojních skladů, odkud transporty z města odjížděly.

Ve středu jsme absolvovaly setkání se speciální pedagožkou a asistentkami pedagogů, které ve škole působí a věnují se dětem se speciálními vzdělávacími potřebami, zapojenými do výuky v rámci inkluze. Měli jsme možnost předat si informace o tom, jak probíhá začlenění dětí v Česku a konkrétně v naší bystřické škole a jak to probíhá v Polsku. Velmi nás zaujala metoda Tomatis, kterou ve škole používají. Jde o ojedinělý postup zvukové stimulace organismu prostřednictvím různých druhů především vážné hudby za pomocí unikátního elektronického zařízení nazývaného Elektronické ucho. Tento den jsme ještě navštívily hodinu anglického jazyka 8.třídy v odborné jazykové učebně a hodinu prvouky ve 3.třídě, kde paní učitelka propojila výuku prvouky s výukou angličtiny pomocí metody CLIL. V pozdních odpoledních hodinách ve škole proběhla porada pedagogického sboru, jejíž součástí byly i prezentace vytvořené p. uč. Krosovou na téma Český vzdělávací systém a Základní škola v Bystřici. Na závěr pedagogické porady nám byly předány certifikáty o absolvování stínování během celého týdne.

Čtvrteční dopoledne jsme se zúčastnily hodiny přírodovědy v 4. třídě jejíž tématem byla první pomoc. A nevynechaly jsme ani hodiny výchov. Postupně jsme vstoupily do hodiny výtvarné výchovy, hudební výchovy a tělesné výchovy. Velmi zajímavá byla i návštěva kroužku lego, kde děti 1. - 3. tříd pracují se stavebnicemi řady Lego education spike a kde stavějí funkční výrobky nejen podle daného plánu, ale musí je i podle pokynů upravit, a nakonec i naprogramovat podle požadovaného zadání.

Návštěva Polska se nemůže obejít bez toho, aniž bychom ochutnaly tradiční pirohy, a tak jsme se ve čtvrtek sešly s vedením školy a učiteli v Pierogarni v Bialystoku, abychom ochutnaly tento tradiční pokrm a abychom strávily příjemné chvíle v rozhovoru s našimi polskými kolegy.

A zároveň nastal i čas loučení, protože toto byl náš poslední večer v Bialystoku.

V pátek ráno nás čekala cesta z Bialystoku do Varšavy na letiště a po poledni jsme absolvovaly příjemný lez zpět do Česka na letiště v Ostravě.

Chtěly bychom poděkovat paní ředitelce školy – Katarzyna Tymińska a její zástupkyni – Ela Suchowierska, koordinátorce programu – Dominika Leoniuk a všem učitelům a zaměstnancům školy za příjemný pobyt. Načerpaly jsme spoustu informací o školství v Polsku, inspirovaly nás netradiční metody a způsoby práce na základní škole, a hlavně poznaly jsme spoustu sympatických a zapálených kolegů, se kterými, věříme, budeme v kontaktu i v budoucnu.

Renata Krosová, Petra Labajová